čtvrtek 11. února 2016

Přispívat pravidelně? To nedávám...

Dobrý podvečer, drazí čtenáři,

dlouho jsem mlčela, nepsala a flákala to. Blbý, co? Někteří z vás si dost možná klepete na hlavu a říkáte si: "To se teda ale propaguje." Protože téměř na každé stránce s příznačným a lákavým názvem "Jak se stát úspěšným bloggerem" atd, se dočtete, že správný úspěšný internetový pisatel (hrozně nerada používám slovo blogger) pravidelně přispívá, ať už se jedná o sebevětší hloupost.


Dodržování pravidel = jistá jízda k nudě

Ono se hrozně snadno řekne, pravidelně přispívejte a pište, ať se z podvědomí čtenáře jen tak nevypaříte. Ale osobně tohle pravidlo považuji do jisté míry za směšné. Vždyť se podívejte sami na sebe - máte pokaždé náladu? Jasně, že ne! I člověk za počítačem, který se snaží vysyslit nějaký zajímavý článek občas nemá svůj den. Jindy stávkují Múzy, inspirace, kreativita... a někdy prostě není čas. A teď si představte, že budu pravidelně přispívat v naivní vizi, že se třeba tak lépe a více zviditelním. Stojím si za tím, že dodržování pravidel je jistá jízda k nudě. Každý další článek bude hloupější, o třídu nudnější a to vede k čemu? No že to nikdo nebude číst! Leda si vymýšlet naprosté absurdity pod rouškou "příhody všedního dne", aby se udržela laťka čtivosti, originality a humoru.

Podle mého kontraproduktivní. To by člověk nesměl dělat nic jiného, než sedět u notebooku se sešitem hned vedle a pečlivě si zapisovat jednotlivé nápady. Jenže pak už nic jiného ani dělat nemůžete, obětujete tomu veškerý volný čas, který vám nikdo neplatí, protože dělat blog není povolání. Alespoň ne pro mě. 

Překvapilo mě, kolikrát jsem na pravidlo "pravidelnosti"  narazila. Chcete se stát spisovatelem? Chcete napsat knihu? Chcete zhubnout a milion dalších věcí, na které si jen vzpomene. Musíte si k tomu sednou každý den! Musím? Pak se z toho ale nestává potěšení, ale povinnost. A co je povinný to je nudný, asi jako - co je zdravý, to je automaticky hnusný. Vzpomeňte si - povinná školní docházka, povinné ručení... Koho tohle baví? Málokdo z nás chodí do práce z čiré lásky k papírování, k číslům, zkrátka k čemukoli, co děláme, takže si logicky do svého volna schováváme něco, co nás baví a naplňuje. Je to vlastně stejné se Silvestrem, takové povinné veselí jen proto, že je to tak v kalendáři. Poslední prosinec nám tedy posílá tichý, ovšem přísný vzkaz: "Teď se budeš bavit a basta!" 

Takže fakt, že nepíšu denně, neznamená, že na svou stránku i články kašlu, ale jednoduše si z toho nechci vypěstovat povinnost, kterou si postupem času otrávím. Nemějte mi to tedy za zlé, zkuste si, jak je poslední dobou populární, vzpomenout na vlastní tři plusy každého dne, protože důležité je - zůstat pozitivní, i když zrovna den nestojí za nic! O své strastiplné "Honzíkově" cestě, značka: štěstí jménem české dráhy, radši někdy jindy :)





Zdroj obrázků: tumblr.com, giphy.com


Žádné komentáře:

Okomentovat