pátek 13. listopadu 2015

Dalších 5 věcí o komparzování

Nedávno jsem sem vkládala článek, kde jsem popisovala prvních pět záležitostí, které mě komparzování naučilo. Ovšem je toho mnohem víc a čím déle do komparzu chodíte, tím víc zjišťujete, co všechno jste schopni zvládnout.

1) Předstírání a nebýt "cimprlich"
Tak bez toho by to nešlo, jelikož základem herectví je právě tato vlastnost. Ale nejde teď jen o herecké vlohy a talent, naopak o velice prostou věc. Točí se navzdory větru, dešti počasí... V zimě se musíme umět tvářit, že je nám hrozné teplo a v zimě se naopak potíme ve vaťácích, dlouhých flaušových kabátech a předstíráme, že klepeme kosu v Moskvě při mínus 60°C. A totéž platí s deštěm. Obvykle při prvních kapkách vytahuji deštník, jenže v dobovém snímku jen sotva vytáhnu skládací deštník, natož abych si ho připnula ke kostýmu! Nezbylo mi nic jiného, než se obrnit a mávnout nad tím rukou, přičemž se v duchu akorát modlím, abych z toho nechytla nějakou tu chřipku.

2) Být smutní/veselí na povel
"Ani na rozkaz se nebudu smát!"
Ne vždy se to ale povede, protože na place bývá obvykle hrozná sranda, jelikož si znudění komparzisté krátí čas klábosením, vyprávěním vtipů nebo jiných komických historek, takže když pak máte během pěti vteřin hrát naprosto zdeprimovaného Žida, který jde na smrt, je to pro některé trošku problém. Ale troška cviku, posílit sebezapření a navodit si v hlavě tu správnou atmosféru a vše se spraví. Jsou z nás rázem Šíleně smutné princezny (ovšem někdy pod pohrůžkou strhávání peněz z platu, protože jsme prostě banda nevycválaných chechtálků).

3) Sebevědomí
Daniel Brühl v Hanebných panchartech
Znáte to, líná huba - holí neštěstí. Takže na nějaké to skromné a zakřiknuté ach och ve stylu "sedávej panenko v koutě" můžete (nebo lépe musíte!) zapomenout, pokud se na place objeví hvězda hollywoodského formátu. Ono moc dlouho tam jen tak postávat nebude, taky se musí připravit, jít pracovat stejně jako vy, jakmile režisérka zavelí. A kdo ví, jestli pak ještě přijde či bude čas později, až dotočíte obraz? V tomto případě není čas ztrácet čas, takže mě osobně tohle pozvedlo sebevědomí a prostě se nebát a jít si s nimi aspoň na minutku či dvě popovídat, protože jindy se už taková příležitost nemusí naskytnout.

4) Být upírem
V prvním článku jsem se zmínila o těch katastrofálních nástupech nebo návratech uprostřed hluboké noci... Jednou se to dá zvládnout bez problémů, ale když se pak sejdou špatně načasované natáčecí dny, máte je 3 či 4 dny po sobě, tak pak zjistíte, že dokážete nespat tři dny za sebou, ačkoli na Silvestra máte problém vydržet do půlnočního ohňostroje.

5) Vrstvit
Souvisí s bodem 1 co se počasí týče. Pokud se točí současnost, tak no stress, člověk se prostě oblékne tak, jak je zvyklý vzhledem k počasí. Ale když se pak stane ta nemilá věc, kterou mají filmaři skutečně velice v oblibě, že uprostřed listopadu točíte léto nebo slunečný květen, takže vám v kostymérně podle toho vytvoří kostým, naučíte se šikovně vrstvit a zateplovat. Pod svetřík a ty šaty se vejde ještě tričko, termoprádlo, tílko, hm, co bych tam tak ještě vrazila? Jedny ponožky, druhé, třetí, čtvrté, ubrousky či vložky do bot, ubrousky za výstřih... hm hm hm, kam by se co dalo ještě dát? No... už mám vrstev jak cibule a vypadám jak Michelin, to už tedy asi stačí, ne? :)


zdroje obrázků: learnenglishteens.britishcouncil.org, imgur.com, youtube.com

Žádné komentáře:

Okomentovat