neděle 21. června 2015

Otázky pro čtenáře

Na jednom blogu - Knižní přátelství - jsem našla článek s otázkami pro čtenáře a říkala jsem si, proč něco takového taky neudělat. Za prvé jsem dlouho nepřispěla s žádným článkem, protože se zkrátka nacházím v dost hektickém a vytíženém období praxe, diplomové práce, zkouškovém období a začátku mé cestovatelské sezóny. Za druhé mě otázky zaujaly. Člověk se prostě dozví o nějakých jiných knihách, nevědomky inspiruje někoho jiného a to se mi svým způsobem líbí - předat svoje nadšení či zkušenost někomu dalšímu.

Tak jdeme na to.

1. Jaká kniha je na tvé polici nejdelší čas?
Těžká otázka. Proč? Doma mám stovky knih a nevím, jestli bych měla vybírat mezi knihami, které jsem si sama koupila, mezi všemi knihami obecně, mezi knihami které jsem sice četla, ale leží na mé polici nejdelší dobu, anebo vybrat z těch zatím nepřečtených. Osobně jsem se ale přiklonila k těm, které jsem si koupila a zatím je nestihla přečíst, v tom případě se totiž jedná o Dívku, která kopla do vosího hnízda od Stiega Larrsona. Překvapivě právě poslední díl trilogie Milénia se mi v polici válí poněkud dlouho, třebaže mě celá série nadchla.

2. Co jsi nedávno dočetla, co právě teď čteš, a co se chystáš číst potom?
Tak poslední kniha, kterou jsem dovedla do zdárného konce je Slib od Audrey Magee, ovšem trochu mě zklamala. Čekala jsem asi něco víc barvitějšího, ovšem námět špatný nebyl. Teď právě čtu Ranhojiče od Noaha Gordona a musím říct, že i když je příběh zasazený do středověku 11. století, tak mě to baví a je to čtivé, i přes to pozvolné tempo, které se k tomuto příběhu dokonale hodí. A vzhledem k tomu, že zanedlouho odjíždím do zahraničí, tak potom budu číst trošku větší nálož - Zimní příběh Marka Helprina (na ten se obzvlášť těším, protože hlavní postavu ztvárnil můj oblíbený Colin Farrell), Muž s podivnou minulostí od Kena Folletta, mého současného oblíbence s historickou tématikou, Měděného jezdce od Pauliny Simmons, který budu číst již podruhé, už jen proto, abych si připomněla mě známá místa z Petrohradu, který jsem si naprosto zamilovala, a v neposlední řadě se chystám i na právě filmovaného Marťana a zfilmovanou knížečku London Boulevard.


3. Kterou knihu, již všichni milují, ty nenávidíš?
Nedá se říct, že přímo nenávidím, jen prostě nechápu, co na tom všichni ostatní mají a co se jim na tom líbí. Jedná se rovnou o dvě knihy. Valnou většinou opěvovaná Větrná Hůrka a Pýcha a předsudek. Spíš už mě rozčiluje fakt, jak ji každá druhá holka považuje za svou nejoblíbenější, přičemž zároveň hluboce miluje postavu pana Darcyho. Nikdy to nepochopím.

4. Jakou knihu, u níž si pořád říkáš, že si ji jednou přečteš, pravděpodobně nikdy nepřečteš?
Přemýšlím, přemýšlím a mám takový dojem, že asi ani taková kniha zatím neexistuje... 

5. Kterou knihu si schováváš ke čtení do důchodu?
Hrabě Monte Cristo Tři mušketýři, dvě velká a velmi rozsáhlá díla. Na obě dvě potřebujete čas a toho se mi poslední dobou zrovna moc nedostává a myslím, že si Monte Cristo i Mušketýři zaslouží přečíst v klidu, poznat jednotlivé postavy důvěrněji a ne jako z rychlíku. Takže asi tak, ovšem doufám, že mě v důchodu nezradí mozek ani zrak :)

6. Poslední strana: přečíst hned nebo počkat na konec příběhu?
Záleží, co právě čtete. Už několikrát se mi stalo, že jsem si nevybrala úplně nejlepší knihu, která mě bohužel nudila, uspávala a nad níž jsem strávila dost času, takže jsem se stihla dostat téměř do poloviny. Ovšem na světě je tolik krásných knih, které si zaslouží pozornost, žadoní o přečtení a byla by škoda, ztrácet čas s něčím, co vás nebaví. V tom případě - ano, přečíst poslední stranu, ale jinak v žádném případě, jsem zastánce číst pěkně popořádku od začátku do konce :)

7. Poděkování: plýtvání papírem nebo skvělá součást knihy?
Nevím, upřímně... poděkování jsem četla zatím jen jednou a to u své nejoblíbenější knihy Dítě číslo 44 jen proto, abych věděla, jakým způsobem se autor do románu zabral, co vše podstoupil a tak. 

8. Se kterou knižní hrdinkou by sis ráda vyměnila místo?
S Raisou Děmidovovou z románu Dítě číslo 44 od  Toma Roba Smithe. Ti, co román četli, si teď klepou prstem na čelo a silně pochybují o mém zdravém rozumu, ale je to tak, přátelé. Dobrovolně bych zabrala místo ženy, s níž se osud vůbec nemazlil, vzala si za manžela příslušníka tajné moskevské policie, opovrhovala jím, nenáviděla ho, jen díky němu se dostala do obřích potíží, při nichž několikrát málem přišla o život, ale později se do něj zamilovala, jako jsem se při čtení do Lva Děmidova zamilovala já, až po uši a myslím, že bych mu dokázala být lepší ženou bez nenávisti a opovrhování :)



9. Máš knihu, která je úzce spjata s určitou částí tvého života?
V podstatě každá, která se mi líbila, zaujala mě a dokázala jsem se pro ni nadchnout. Pamatuji si, na jaké cestě nebo při jaké události jsem četla jakou knihu. Rozhodně bych zmínila Kmotra od Maria Puzza, protože jen díky této knize nastal v mém čtenářském životě veliký zlom a z pubertálního fantasy trvajícího pouhých pár měsíců, do těžké a náročné literatury pro 16tiletou holku. Další kniha, která mě už dva roky provází životem a způsobila spoustu změn, je už několikrát zmíněné Dítě číslo 44. Kniha, která mě naučila mít ráda mnou doposud opomíjenou část historie, tedy 50. léta, stalinismus a komunismus jako takový, přivedla mě k mému hereckému vzoru Thomasi Hardymu, pomohla mi literárně, inspirovala mě pro několik povídek a novel a co víc, díky ní jsem se sešla s bezvadnými lidmi, včetně samotného autora.

10. Jmenuj knihu, kterou jsi získala zajímavou cestou.
Neřekla bych, že se jedná zrovna o zajímavou cestu, jelikož z valné většiny prohledávám sekci "připravujeme" a "novinky" v knihkupectví Neoluxor, občas něco najdu na databázi knih, jiné na základě video recenzí jiných blogerů, ale často díky csfd. Pokud vidím film, který se mi líbí nebo na mě udělá dojem, projdu si ČSFD, zda nemá původní literární předlohu, a pak podniknu nájezd na knihovnu :)

11. Darovala jsi někdy knihu ze zvláštního důvodu někomu speciálnímu?
Darovala jsem Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho jen proto, že jsem se jí chtěla zbavit. Patří mezi nejhorší knížky, které jsem četla a jednou jsem potkala někoho, kdo si ji toužil přečíst. Sebe jsem zbavila knihy, kterou jsem nechtěla a jejíž příběh mě přiváděl k šílenství, a někomu jinému jsem udělala radost.

12. Kterou knihu jsi s sebou vzala na nejvíc míst?
Cokoli od Toma Roba Smithe. Jeho knihy se mnou byly ve Švédsku, Finsku, Rusku, Řecku, při přesunech mezi školou a domovem, na nudných přednáškách, podívá se do Irska a myslím, že výčet lokací ještě zdaleka nekončí, protože se k jeho knihám pravidelně a opakovaně vracím.

13. Nějaká hrozná kniha ze školy, která se ukázala být dobrou o několik let později?
O několik let později? Hodina tance a lásky od Pavla Kohouta. K maturitě jsem ji sice nečetla, ale vzpomínám si, jak nám ji učitel svým způsobem vnucoval a po letech jsem si na ni vzpomněla. Zpětně lituji, že jsem si ji k maturitě nezvolila, protože to byl krátký a velice citlivý příběh z mého oblíbeného období druhé světové války. Tenkrát jsem to nedokázala ocenit, o pár let později ano.

14. Jmenuj nejdivnější věc, jakou jsi našla v knize.
Mrtvý komár a kus toaletního papíru, díky bohu čistý! a nepoužitý, který sloužil jako záložka a ty staré výpůjční kartičky před započetím elektronické evidence.

15. Použitá nebo úplně nová kniha?
Pokud si ji kupuji, tak nová. Miluji totiž vůni nové knihy, papíru, lepidla a ten vrzavý, jemný zvuk vazby, když ji otevřete. Ovšem pokud si knihu půjčím v knihovně, snažím se vybrat si novější vydání spíše proto, že má hezčí obálku a je zachovalejší, ale lidi se k vypůjčeným knihám chovají jako barbaři a prasata, takže použitou knihu kolikrát vracím v lepším stavu, jelikož se o ni pečlivě postarám se svým lepidlem a izolepou (přičemž si vždy vzpomenu na Osvětimskou knihovnici). Nicméně když mám v knihovně to štěstí, půjčím si novou knihu, abych si vychutnala ten luxus vůně novoty, vrzající vazby a skutečnosti, že jsem si jí kvůli těmto bonusům nemusela kupovat z vlastní kapsy.

16. Viděla jsi někdy film, který se ti líbil víc než kniha?
Nejedná se o film, ale spíš o seriál. Pravá krev. Knížky jsou neuvěřitelně stupidní záležitost, která je tak směšná, až je vám při čtení trapně, že to autorka myslí skutečně smrtelně vážně. Seriál naopak "kvalitu", pokud se dá vůbec o nějaké hovořit, pozvedl. Seriál jsem neviděla celý, jen první 4 řady, čemuž odpovídají první 4 knihy Xdílné série, ale tady v tom případě se skutečně vyplatil seriál než kniha. Ale pokud vezmu skutečně film, už předem zvažuji Zimní příběh, nejsem si jistá, jestli jsem ten typ pro květnaté a neotřelé metafory, slovní spojení a představy autora, i když moc dobře vím, že se o postavách a příběhu dozvím mnohem víc než z filmu. Film se mi líbil a jak říkám, tohle tvrzení není vůbec definitivní, spíš jen můj osobní odhad :)



Přeji hezký zbytek neděle :)

4 komentáře:

  1. Jaká kniha je na tvé polici nejdelší čas? To bude asi Zámek od Franze Kafky, našla jsem ho asi před 16 lety v knihovně rodičů a nenápadně ho přestěhovala k sobě.

    Co jsi nedávno dočetla, co právě teď čteš, a co se chystáš číst potom? Zrovna dneska Žítkovské bohyně, teď se chystám na Neopouštěj mě od Kazuo Ishigury, chci zkusit styl dalšího Japonce...

    Kterou knihu, již všichni milují, ty nenávidíš? Dlouhodobě se v takovém žebříčku ukazují Hry o trůny, zatím jsem jim v žádné podobě nepřišla na chuť.

    Jakou knihu, u níž si pořád říkáš, že si ji jednou přečteš, pravděpodobně nikdy nepřečteš? Říká se, že každá žena by měla dostat (nejpozději) ke Kristovým létům Bibli. A určitě by neměl svazek chybět v žádné domácnosti, byť se k přečtení celé knihy asi nikdy nedostanu.

    Kterou knihu si schováváš ke čtení do důchodu? To budu ráda, když ještě něco uvidím :)

    Poslední strana: přečíst hned nebo počkat na konec příběhu? Záleží na tom, jestli je kniha nudná a čte se zdlouhavě. Konec pak napoví, jestli má cenu číst dál nebo odložit.

    Poděkování: plýtvání papírem nebo skvělá součást knihy? Poděkování, krátké ano, dlouhé přelétnu očima velmi rychle a bez zbytečného zdržování.

    Se kterou knižní hrdinkou by sis ráda vyměnila místo? A musí to být nutně žena? Já bych chtěla být na chvíli Malý princ, případně tedy Liška.

    Máš knihu, která je úzce spjata s určitou částí tvého života? A opět Zámek, Kafku jsem objevila v pubertě a dost mi pomohl v dobách, kdy jsem nevěděla, co se sebou.

    Jmenuj knihu, kterou jsi získala zajímavou cestou. Takových knih je více, nejčastějši je to z internetových aukcí, kdy nemají prodejci ani tucha, jaké poklady za pakatel prodávají, nebo u prodejců, kteří knihy vyřazují, protože mají třeba poškozený obal.

    Darovala jsi někdy knihu ze zvláštního důvodu někomu speciálnímu? Poučení pro příště, darovat knihu někomu speciálnímu a myslet si, že díky tomu začne číst, je chybná úvaha :)


    Kterou knihu jsi s sebou vzala na nejvíc míst? Aforismy od Franze Kafky, vždycky se v nich najde moudro, které se hodí v dané situaci a místě.

    Nějaká hrozná kniha ze školy, která se ukázala být dobrou o několik let později? Ve škole jsem četla jen to, co jsem chtěla :)

    Jmenuj nejdivnější věc, jakou jsi našla v knize. Nejspíš asi slepené stránky...

    Použitá nebo úplně nová kniha? Kniha s historií má prostě své kouzlo.

    Viděla jsi někdy film, který se ti líbil víc než kniha? Na to nedokážu úplně odpovědět, protože mě baví srovnávání předloh a filmových zpracování, v každé podobě je něco obohacujícího.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. s tou Hrou o trůny svatá pravda, na ty jsem úplně zapomněla a taky nějak nevím a nechápu, co se na tom lidem tak líbí, mě to vůbec nechytlo :/

      Vymazat
  2. Ahoj, chválím zajímavý blog, moc se mi to líbí. Už se těším až budu mít chvilku času a pročtu si víc článků. :)
    Chtěl jsem zareagovat na stejné otázky, bohužel při přihlášení se mi vše smazalo. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravíčko :) tak to mám radost, že se blog líbí! Děkuji děkuji :)

      A za druhé - mě se to už taky párkrát stalo :D na svém i na cizím, technika je někdy zkrátka prevít!

      Vymazat