neděle 4. ledna 2015

Proč lidi milují Větrnou hůrku?

Snažila jsem se to pochopit a popravdě stále nechápu.

Proč?

Na Větrné hůrce je přes sto padesát let starý příběh, který má velice dobrou myšlenku - na tehdejší dobu, že? Dnes je tenhle motiv nesčetněkrát zpracovaný v různých podobách. Ale tenkrát byla sestra Brontëová originální.

Nebudu rozpitvávat děj, protože ten znají téměř všichni a kdo je líný, jako například studenti se svou povinnou četbou, najde si obsah na internetu.

Nicméně zkrátka nechápu, co ho dělá tak populárním. Před nedávnem jsem viděla jednu filmovou adaptaci (samozřejmě vím, že jich je spousta, jedna s Timothym Daltonem, jiná s Juliette Binoche) z arzenálu BBC z roku 2009. Jednalo se o dvoudílné zpracování Bouřlivé výšiny s Tomem Hardym a Charlotte Riley. Britové mě tím doslova nadchly. V zápalu nadšení jsem si pak z knihovničky vytáhla knížku v naivní domněnce, že se dozvím víc o tajemném Heathcliffovi, pro něhož jsem měla slabost stejně jako Cathy. Jenže pak se dostavilo hořké zklamání...

Styl, který Emily Brontëová používala, není nijak strhující. Celý příběh milostného trojúhelníku Cathy, Heathcliffa a pana Lintona, vypráví jejich služebná.

První - co mi na tom vadí. Příběh je tak hrozně omezený, úzký a nevidíme širší perspektivu, neznáme souvislosti z různých úhlů pohledů. Spousta dialogů je čtenáři ukryta a neznáma jen proto, že služebná není u všeho a neslyší, co si povídají.

Druhá a bohužel už dost podstatná závada, byla samotná Cathy. Ta ženská mě neskutečně vytáčela. Chovala se nepochopitelně, hystericky a celou dobu vlastně nevěděla, co chce. Jestli svého manžela pana Lintona, nebo Heathcliffa, pak Heathcliffa zase nenáviděla a bránila Lintona... Pro mě představovala - ne po uši zamilovanou holku - ale hysterickou nánu, která si potrpěla na teatrální scény, čímž si chtěla vydupat to, co chtěla. A když už dostala to, co chtěla, tak vlastně zjistila, že to ani nechce.

Proto se ptám - proč je Cathy tak šíleně milována a Heathcliff nenáviděný a chápaný jako emocionálně mrtvá bestie plná nenávisti?

zdroj: fdb.cz

Kdybych mohla být v Cathyině postavě, měla bych jasno. Heathcliff. Všichni si tam do něj s chutí kopnou, stejně jako do prašivého psa. Všeobecně vzato je Větrná hůrka příběh, ve kterém nikdo nedokáže být šťastný. V tomhle byla Emily dobrá, protože dokázala vystihnout tu ponurou atmosféru skotských vřesovišť... ale stejně... Heathcliff není bestie, není zlý ani špatný, protože by se tak narodil nebo snad takový chtěl být. Je zlý, záštiplný, protože to tak společnost kolem něj chtěla. Nikdo mu to nemůže vyčítat, může s ním soucítit a litovat ho, protože on byl jen nešťastně zamilovaný chudák, kterého předem každý odsoudil jen proto, že vypadal jinak. Přesto ho čtenáři nenávidí a Cathy milují...


zdroj: bookclubbabe.net

Proč? Protože ji považují za křehkou, nevinnou ženu, na níž je vyvíjen nátlak ze strany obou mužů? Protože jim je Cathy líto? Proč je Heathcliff společností a čtenáři tak odsuzován, když se ostatní postavy kolem něj chovají hůř než on?


Nevím, nechápu... 

Pro mě Hůrka představuje pouze nudný, roztahaný příběh. A skutečně to není proto, že je starý a napsaný před dávnými lety. Staré knihy jsou dobré, ale ne všechny příběhy v nich jsou dobré nebo dobře napsané. Není důvod milovat starou knihu jen proto, že je v úctyhodném věku a zaslouží si to, protože dokázala přetrvat do současné doby. Není důvod milovat starý příběh jen proto, že ho milují stovky, tisíce, sta tisíce lidí v téhle republice či miliony po celém světě.

Jen mě hrozně zajímá co ho dělá tak přitažlivým a populárním? 


A co vy? Jak máte nebo nemáte rádi Na Větrné hůrce? Co na ni máte rádi? Třeba ten důvod konečně pochopím :)

6 komentářů:

  1. Na Větrné hůrce jsem nečetla, jelikož mě od toho odradil film s Juliette Binoche a Ralphem Fiennesem. Atmosféra pěkná, jsem depresivní typ, takže mlhy, zatažené nebe apod., to je něco pro mě. Ale příběh sám o sobě mě neoslovil vůbec. Nevím, jestli je kniha lepší/horší, ale kámoška ji četla a málem nedočetla. Už je to dávno, říkala myslím, že ji to vůbec nebavilo. A jejímu vkusu důvěřuji. Kdoví, možná že jednou budu zvědavá, ale dnes ne. :D A ještě dlouho ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se nedokázala překousat přes polovinu... respektive jsem byla schopná na jeden zátah přečíst půlku knihy, ale nedělalo mi problém ji odložit a jakmile jsem to udělala, neměla jsem náladu ani chuť si ji vzít zpátky a dočíst ji. Ale adaptace s Juliette Binoche by mě asi taky odradila, je hodně... pomalá a roztahaná. Nicméně atmosféru vystihli skvěle :)
      Nicméně zklamání z Větrné hůrky mě nějak varuje před Pýchou a předsudkem, což je další román, jehož kouzlo bych chtěla pochopit :D

      Vymazat
    2. No, je pravda, že Pýchu a předsudek jsem ještě nečetla, přestože ji mám doma. Zatím jsem do ní jen letmo nahlédla a připadalo mi, že by se mohla dobře číst. Stejně jako milion dalších nových knih, k nimž jsem se kvůli škole dosud nedostala. Ale naprosto miluji seriálovou verzi s Colinem Firthem z roku 1995. Pochopitelně je podrobnější a propracovanější než mnohem kratší filmová verze s Keirou Knightley a Matthewem MacFadyenem (bože, to jsou náročná jména). Mám ráda obě a... nevím, jak bych ti to kouzlo předala, ale docela určitě tam někde je. :D

      Vymazat
    3. Ráda bych si ten roán přečetla, ale bojím se, že mám moc velká očekávání vzhledem k oblíbenosti mezi čtenáři napříč věkovou strukturou. Nerada bych další hořké zklamání jako s Větrnou hůrkou. Já chodím do knihovny, protože ty nový knížky co si koupím nestíhám číst :D Spoustu jich u mě čeká a máme je už léta... Na tu seriálovou verzi s Collinem se chci podívat :) Zatím čtu Já a pan Darcy a myslím, že asi chápu oblíbenost pana Darcyho. Neumím ji popsat, ale cítím ji :)

      Vymazat
    4. Ehm, tak právě proto, že mám ráda Pýchu a předsudek, bych nikdy nečetla Já a pan Darcy nebo Austenland nebo cokoli, co se tím inspiruje. V tomhle ohledu jsem nepříjemně odmítavá, což bych asi neměla, ale nemůžu si pomoct. :D Asi to bude i tím, že mám špatnou zkušenost s Alexandrou Potter. Četla jsem od ní S tebou už nikdy. A s touhle knížkou teda opravdu už nikdy. Na rozdíl od Větrné hůrky slyším na Pýchu a předsudek jen samé pozitivní ohlasy. Četla ji snad každá moje známá, včetně té kámošky, co setřela hůrku. :D A líbí se jí, takže bych do toho šla a neměla obavy. A ten seriál s Colinem Firthem si určitě pusť. Zaprvé je tam ještě mladý a zatraceně pěkný, zadruhé tam hraje skvělá hudba a zatřetí - už proto, že je to prostě starší verze - je tam celá ta stará atmosféra tak nějak věrohodnější, kouzelnější. :-) Vlastně jak tak o tom básním, hned mám chuť se na to taky podívat. :D

      Vymazat
    5. :D já mám právě po zkouškovým, takže jsem potřebovala něco lehčího a jednoduššího, takže se mi Já a pan Darcy docela líbí a odsejpá mi to, navíc nejsem zarytá fanynka Pýchy a předsudku, takže to zatím nemám s čím porovnváat, což je možná dobře, protože pak bych byla z knížky od Alexandry Potter dost rozčarovaná. Ale jsem hrozně ráda za ty pozitiva k seriálu s Collinem Firthem :) Poslední dobou mám hrozně ráda dobové kousky, sleduju Pana Selfridge a Peaky Blinders, takže aspoň vím, kam se uchýlit. Collina mám z britských herců ráda, takže to určitě bude super :)

      Vymazat