středa 10. prosince 2014

Řecko, ráj klidu

Když se řekne Řecko, spousta lidí si rozhodně nepředstaví ráj v pravém slova smyslu. Na první pohled je to holá pustina se spálenou trávou a stády hubených koz.
Na pohled druhý vidíte zanedbané pozemky vedle hotelů, spoustu toulajících se koček, rozbité chodníky, díry v silnicích a elektrické vedení na dřevěných sloupech, které pokud možno nedodržují odstupové vzdálenosti, už vůbec nepodléhají evropským normám a v nejlepším případě stojí přímo uprostřed terasy některé z taveren.

zdroj: moje vlastní fotografie                                Kréta


Ovšem na ten třetí pohled vidíte olivové háje, krásně kvetoucí ibiškové keře a oleandry, průzračné moře, nadechnete se slaného vzduchu a najednou ucítíte tu neskutečnou pohodu...

zdroj: moje vlastní fotografie                                 Korfu


Proč?


Protože Řekové jsou prostě takoví. Je jim zkrátka jedno, že je země v krizi, že nemá moc peněz na účtu nebo je dokonce zadlužený. Kašle na ten neuklizený dvůr i rezivějící loď, která se mu válí na zahradě. Slunce, moře, rodina a další slunečný den jsou pro ně mnohem důležitější.
Něco nefunguje? Nevadí. Zrovna si připravili frappé nebo si chtějí popovídat nad sklenicí ouza se svým sousedem, ta rozbitá věc počká. Nikam neuteče, tak proč se stresovat.

Řekové si osvojili totiž jednu podstatnou vlastnost, která nám středoevropanům hrozně ztěžuje práci. Naučili se být nad věcí. Ovšem ne tak jako my, že se povzneseme nad špatný vtip mířený na naší osobu nebo že se dokážeme zasmát vlastní hlouposti. Oni jsou nad věcí úplně ve všem. Nikam se nehoní, nikam nechvátají a stačí si s málem. To je recept jejich bezmezného pohodářství, mnohdy hraničícího až s leností, které z nich vyzařuje od prvního pohledu.

zdroj: jooka.cz


A přesně tak se chovají i k nám turistům.
Tak například přijdete do supermarketu (rozumějte jako malý obchod se vším od potravin přes plavky, boty do vody, drogerii až po elektroniku, bižuterii a oblečení, kterému se honosně říká supermarket), prohlídnete si zboží, nic si nekoupíte, ale prodavač vás i tak mile pozdraví a nalije vám do plastových kelímků ovocný likér a připije si s vámi. Dorazíte druhý den, opět si nic nekoupíte a on vám z čisté radosti nalije znovu.

A co je ještě lepší na jejich přátelské povaze - nekrade se tam!
Mluvím teď hlavně o ostrovech. Turisté si nechávají cennosti na pokoji, auta se nezamykají. Sami Řekové říkají, že nemá cenu něco krást, protože kam by s tím na tom ostrově utekli, že? Proto si jedině tady můžu dovolit nechat fotoaparát pod polštářem na pokoji a když se za pár hodin vrátím, mám ho dokonce složený a uklizený na stolku, protože v posteli přece taková věc nemá vůbec být! Takže nejenom, že mi ho uklízečka neukradla, ale ještě jsem se před ní prezentovala jako bordelář, co si neumí uklidit věci na správná místa.

zdroj: ugallery.com


A pak je tu jejich pohostinnost!
Paradoxně zrovna ta je dostává do takových finančních krizí. V přímořských městech a letoviscích je velké množství kaváren a taveren. Ovšem když do některé z nich zavítá příbuzný majitele nebo příbuzný toho příbuzného nebo kamarád toho příbuzného, má konzumaci zdarma. Přece příbuzný nebude platit za frappé nebo gyros!
Ale neplatí to jen pro jejich rodinné známé a příbuzné. Na Krétě jsme si zašli do taverny na oběd, klasicky jsme si dali jenom hlavní jídlo a nenechali ani nijak velké dýško. Pokračovali jsme dál na náměstí, kde jsme se stavili v cukrárně, jenže při zpáteční cestě mě majitel té taverny zastavil, aby mi doporučil cukrárnu své známe s tím, že má nejlepší zmrzlinu (což ostatně tvrdí každý o podniku svého známého). Odkývala jsem mu to s tím, že je to prima vědět. Jenže ten šok o několik minut později! Když jsme dorazili k té cukrárně, zastoupila nám cestu tělnatá paní se slovy, že nás určitě posílá Dimitrij. V ten okamžik už bylo blbé říct "ne děkuju, už jsme měli" nebo cokoli dalšího, jen abyste se jí zbavili. Ve chvíli, kdy jsme sahali po peněžence, odmítla peníze. Jsme přece známí a poslal nás Dimitrij!

Zdroj: moje vlastní fotografie                        Nissiros


Dovede si představit, že by se tohle stalo v Čechách? Já tedy ne! My jsme národ lakomců a "vyčůránků". Koukáme, kde by nám co káplo zadarmo, ale sami nic nedáme. Asi by se musel stát zázrak, aby nám někdo v Česku dal něco jen tak, a ještě bychom hloubali a spekulovali, jestli v tom není nějaká levota.


Jistě by teď někdo mohl namítnout, že se do takové pohody v Řecku nikdy nedostal. Ovšem většinou jsou to výjimky, od přírody choleričtí jedinci, kteří mají neodbytnou touhu do všeho rýpat a přeměřovat každou dlaždičku, anebo naopak lidi s vyšším standardem, kteří očekávají stejný luxus a servis až pod nos jako v pětihvězdičkovém hotelu v Egyptě.
Řecko není ani o luxusu nebo o neuklizeném bordelu, který Řekům vůbec nevadí. Jde o pohodlí, umění být nad věcí a naučit se zbytečně se nerozčilovat nad prkotinami, které v našem v životě ani nehrají nijak velkou roli.

zdroj: newgo.cz                               Thassos


Proto Řecko miluji, proto se tam ráda vracím, protože mě pokaždé nabijí energií a pohodou na další rok. Navíc - co ostrov, to originál! :)

A co vy? Jak na vás působilo nebo působí Řecko? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat